Uživatelské jméno:

Heslo:

VČERA:	183
DNES:	63

	Jízdní řády
	České dráhy
	ČD Cargo
	Odborový svaz železničárů
	Správa železnic

        POVOLÁNÍ  VOZMISTR

• Kdo a za jakých podmínek může vykonávat povolání vozmistr?
• Co práce v tomto povolání obnáší?
• Jaké jsou nároky na tuto profesi?

Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v následujícím dokumentu, který byl vypracován na základě požadavků o hodnocení profese pro zařazení do vyšší kategorie povolání s vysokou mírou rizika ztráty zdravotní způsobilosti. Materiál vychází ze zpracování náročnosti profese vozmistr z konce devadesátých let, kdy hlavním úkolem Federace vozmistrů bylo spravedlivé ohodnocení tohoto povolání v tehdejším „Sborníku prací“ a povýšení v tarifním stupni. Do tohoto materiálu byly implementovány nové poznatky a nároky kladené na tuto stěžejní profesi. V současné době jsou to zejména práce spojené se zadáváním a vyhodnocováním dat do systémů sledování výkonů jednotlivých pracovišť, sledování přeprav a spoustou dalších činností spojených s kumulací prací na jednotlivých pracovištích.

Posouzení náročnosti profese VOZMISTR

- je jednou z rozhodujících profesí v železniční dopravě a to z hlediska požadavků na úroveň duševních schopností (jako např. intelekt, pozornost, schopnost rychle a samostatně rozhodovat apod.)tak i fyzických dispozic. Je zcela zřejmé, že tuto profesi nemůže vykonávat kdokoliv, ale pouze takový jedinec, který splňuje tyto náročné požadavky stanovené Zákonem č. 266/1994 Sb. O dráhách a prováděcí vyhl. MD ČR č. 101/1995 Sb. O zdravotní a odborné způsobilosti osob, provozujících dráhu a drážní dopravu.

Při definování náročnosti výkonu profese vozmistr se vychází při tomto zpracování z tzv. analytické metody, která byla aplikována např. při zpracování Oborových příkladů pracovních činností. Tato metoda vychází ze souboru kritérií doporučených Mezinárodní organizací práce ILO pro hodnocení složitosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Hodnotí především její náročnost a úroveň odborné přípravy, složitost vykonané pracovní činnosti nebo profese ve vztahu ke složitosti objemu vykonané práce, náročnost práce na její organizaci a řízení. Dále oceňuje odpovědnost za škody a bezpečnou práci, fyzickou, psychickou a intelektuální zátěž, včetně rizika prac. úrazů a tzv. zvláštní požadavky kladené na zaměstnance v oblasti mimořádných fyzických, smyslových, morálních a tvůrčích předpokladů pro výkon práce.

Analytická hodnotící metoda, která má stanovena určitá srovnávající kritéria, tvoří základ pro komparaci různých prací jejich tarifního ocenění a zatřídění. Tímto je zároveň definován společenský status jednotlivých profesí a jejich společenská hierarchie. Na těchto základech byl zpracován zmíněný „Sborník příkladů pracovních činností“ a následně i „Katalog prací“.

Dále bychom zde chtěli slovně analyzovat náročnost výkonu profese vozmistr podle jednotlivých kritérií a subkritérií uvedené metody. Nebude použito bodového ohodnocení a ocenění, neboť toto není účelem tohoto textu.

Kritérium A

Subkritérium A1
Složitost objektu vykonané práce.

Z obecného hlediska se v tomto případě jedná o složitý dop. systém a dopravní zařízení sloužící k hromadné přepravě osob a nákladu. Deskriptivně řečeno to znamená kolejová vozidla jedoucí po železniční trati, vlak a železniční dopravní systém se složitou technikou a vysokou intenzitou vlakové dopravy. K této charakteristice není nutné již dalšího komentáře.

Subkritérium A2
Složitost pracovní činnosti.

Jedná se o odbornou specializovanou práci. Vozmistr plně zodpovídá za technický stav žel. vozů a za správné účinkování všech zapnutých brzd z výchozí do cílové stanice. O všech těchto úkonech musí vést přesné záznamy ve služebních knihách a v elektronickém systému technické služby vozové (TSV). Vozmistr přímo kontroluje výkon práce jiných pracovníků ČD, jedná se především o práci při posunu žel. vozidel, kde při povrchním výkonu práce dochází k poškozování žel. vozů a přímému ohrožování bezpečnosti žel. provozu. Podrobné rozepsání pracovní náplně a zodpovědnosti v dostatečné míře určují dopravní a technické předpisy, které má pro výkon vozmistr v osobním užívání. Nedodržování těchto předpisů je postihováno. Složitost pracovních činností je rovněž ztížena v jednotlivých ročních obdobích např. silný déšť, nadměrné horko, mráz, zasněžené jednotlivé části žel. vozů. Dále je výkon vozmistra ztěžován špatným stavem stezek v kolejišti. Dochází k nadměrnému opotřebování kloubů, borcení klenby a dalším ortopedickým vadám. Vozmistr provádí drobné opravy žel. vozů, aniž by docházelo k jejich vyřazování z vlakových souprav. V topném období je plně zodpovědný za správný chod vytápění vlakových souprav, závady na vozech odstraňuje, nebo zařídí jejich opravu. Pracovní doba je nerovnoměrně rozvržená na jednotlivé týdny v rámci příslušného období sjednaného v PKS , vozmistr nastupuje do směn podle předem stanoveného rozvrhu směn nebo na vyzvání. Do směny se musí dostavit včas, odpočatý a střízlivý. Nástup služby je nepravidelný, buď v denní, nebo noční době. Týdenní pracovní doba činí 36 hodin týdně. Vozmistři pracují především v seřaďovacích stanicích, na civilních nebo vojenských vlečkách a na tato pracoviště musí převážně dojíždět. Vozmistr musí mít dobrou adaptační schopnost na světlo a tmu při provádění tech. kontrol v nočních směnách. Vozmistr pracuje plně samostatně. Před výkonem pracovní činnosti, provádí kontrolu úkonů ostatních pracovníků. Musí se samostatně rozhodnout pro správné řešení vzniklé krizové situace (nehodová událost a pod), a je za své rozhodnutí plně zodpovědný. Při většině pracovních úkonů nemůže být zastoupen žádným jiným pracovníkem. Zároveň je třeba vzít do úvahy, rovněž psychosociální a občanské prvky solidárnosti a vlastního svědomí ve vztahu k bezpečnosti dopravy. Vozmistr je totiž tím primárním článkem, který má možnost ovlivnit svojí činností výkon a práci ostatních zaměstnanců ČD.

Subkritérium A3
Složitost pracovních vztahů.

Na odborné úrovni se pracovní vztahy vozmistrů odvíjejí převážně v rozsahu jednoho služebního odvětví ČD. Rozsah těchto pracovních vztahů a komunikace se však regionálně odvíjí nejen v Provozních jednotkách a v obvodech Dep kolejových vozidel, tedy prakticky v rámci celých ČD.

Subkritérium A4
Složitost práce s informacemi.

Vozmistr zpracovává informace podle předem stanovených postupů s přesně danými výstupy (předpis, norma).

Kritérium B
Organizace řízení práce.

Vozmistr provádí odborné rutinní procesy, které však nejsou v této metodice uvedeny. Jedná se hlavně o tyto rutinné procesy: KTP(konečná technická prohlídka vlaků),VTP (výchozí technická prohlídka vlaků),NTP (nácestná technická prohlídka vozů),ÚZB(úplná zkouška brzdy), a to vlak. lokomotivou nebo kompresní stanicí, JZB(jednoduché zk. brzd vlaků), předávka a přejímka opravených vozů z OV DKV, nebo ŽOS, předávka a přejímka vozu na vlečky, přeměřování PLM(překročených lož. mír) vozmistr dále provádí kontrolu vozů naložených zásilkami nebezpečného zboží, dle RID (v případě vzniku ekologických havárií musí rozhodnout o odstranění závad), zásilek mimořádné délky včetně mimořádných zásilek a zásilek senzibilních za které je přímo osobně odpovědný, dále provádí prohlídky pro vojenské přepravy.
Vozmistr provádí a stanovuje hodnotu poškození žel. vozů a určuje konkrétního viníka násilného poškození, v případě nehodových událostí provádí přeměření poškozených vozů a rozhoduje o způsobu jejich přepravy.

Kritérium C

Subkritérium C1
Odpovědnost za škody

Je možno konstatovat , že vozmistr kontroluje vozidla , která mají mnoha milionovou hodnotu a zároveň má plnou zodpovědnost za přepravované osoby a náklad. Toto mu přináší značný stres, ještě několik hodin po skončení jeho pracovní doby dojíždějí vlaky, na kterých vykonával jemu dané činnosti, do cílových stanic. Vozmistr má odpovědnost za neodstranitelné a nenahraditelné škody, které mohou vzniknout vlastní činností, nebo v důsledku chybného jednání, příkazu jiného zaměstnance, nebo skupiny zaměstnanců ČD, ČDC, nebo jiného podniku, za jejichž práci vozmistr plně odpovídá.

Subkritérium C2
Odpovědnost za bezpečnou práci.

Není nutné příliš zdůrazňovat, že vozmistr má zodpovědnost za bezpečnost dopravovaných osob i nákladu a je povinen vyloučit jakékoliv jejich ohrožení. Jeho pracovní činnost a výkon jeho profese může způsobit vznik hromadného ohrožení. Proto je podle této analytické metody veškerá osobní doprava zařazena do nejvyššího stupně ohrožení. Toto tvrzení plně potvrzuje i ta skutečnost, že soudy v případě žaloby přímo vymáhají na zaměstnanci “škodu přesahující rámec podniku ve vztahu k celé společnosti“ V systému trestního práva je obecné ohrožení činem, ke kterému dochází v naprosté většině případů při porušení povinností. Platný trestní zákon ČR tyto případy “oceňuje“ vyššími sankcemi (sazbami či tresty).

Kritérium D
Zátěž

Subkritérium D1
Fyzická zátěž

Práce vozmistra je podle této metody zařazena jako práce se zvýšenou fyzickou námahou a zvýšeným dynamickým nebo statickým zatížením organismu. Celkový objem energetického výdeje organismu je za směnu 2,500 KJ. Subkritérium D2
Intelektuální a psychická zátěž.
Z hlediska fyziologie práce je možné činnost vozmistra jako práci s vysokou energetickou náročností vykonávané především ve stoje ( za chůze) a vysoce psychicky náročnou a to pro nutnost udržování bdělosti a pozornosti na vysokém stupni. Značná smyslová duševní námaha, zatížení smyslů spojené s vnímáním a vyhodnocování různých signálů v nepravidelných intervalech, nároky na myšlení, soustředěnost a pohotovost v souvislosti se samostatným řešením soustavy úkolů při práci na seřaďovacích nádražích. Pracovní výkon vozmistra se uskutečňuje v převážně nepřetržitém provozu, toto přináší nutnost realizovat značnou část pracovního výkonu v nočních hodinách, tedy v období charakterizovaném poklesem hodnot funkcí lidského organismu. Tímto jsou enormně zvýšeny nároky na udržení bdělosti na úrovni potřebné k bezchybnému pracovnímu výkonu. Tento postup narušující biologický rytmus lidského organismu se ve fyziologické literatuře obecně považuje za jednu z nejvíce zatěžujících činností lidského organismu, zvláště je-li výkon realizován samostatně. Vozmistr vykonávající ÚZB je vlastně poslední u vlaku, toto posiluje emoční stres ze zodpovědnosti, za přepravované osoby a náklad!

Kritérium E

Riziko pracovního úrazu

Výkon profese vozmistr je podle této metody zařazen mezi práce se zvýšeným rizikem pracovního úrazu. Jedná se jednoznačně o rizikovou profesi, a v případě porušení předpisů vozmistrem může dojít ke zranění nebo dokonce k usmrcení nejen dalších zaměstnanců ČD, ale i cestující veřejnosti. Značné nebezpečí úrazů hrozí též při uvolnění nákladu, neboť vozmistr převážnou část pracovní doby tráví v kolejišti, kde probíhá posun žel. vozidel. Jsou známi smrtelné otravy, kdy vlivem špatného tech. stavu vozidel unikaly chemické látky do ovzduší (chlór apod.). Nepravidelnost stravování vlivem služby v nepřetržitém provozu zvyšuje výskyt poruch trávení, otylosti a výskytu hypertenze a diabetu. Nefyziologický režim práce a odpočinku, brání plné adaptaci organismu vozmistra, jeho biorytmus se po mnoha letech výkonu tohoto povolání prakticky nemění. To má závažný dopad na jeho zdravotní stav. V noci jsou zjišťovány stejné hodnoty vegetativních funkcí jako ve dne, to znamená, že práce zde působí proti biologickému rytmu a je podstatně namáhavější. Podat v noci bezchybný výkon znamená maximální mobilizaci regulačních rezerv organismu. Jedná se tedy o povolání náročné , které klade vysoké nároky na centrální nervovou soustavu. Řadu negativních vlivů ještě doplňuje značné namáhání zraku , zvláště v nočních směnách, za mlhy , nebo při ostrém slunci.

Kritérium F

Zvláštní požadavky

Výkon profese vozmistr vyžaduje vedle popsaných požadavků dále pohotovost a přesnost ve vyjadřování, schopnost jednat s lidmi a reprezentativní vystupování při styku s cestující veřejností a přepravci. Předpokladem zodpovědného výkonu práce vozmistra jsou ještě další vlastnosti, jako např. zdravé sebevědomí a sebedůvěra, sebekontrola, schopnost dlouhodobého soustředění, dobrá paměť, schopnost logického uvažování, rychlá reakce, správné rozhodnutí, odolná nervová soustava apod.
Jak již bylo uvedeno, tato profese klade navíc vysoké nároky na psychickou způsobilost a to zdaleka nejen na úrovni duševních schopností (intelekt, paměť, pozornost, postřeh apod.), ale také na vlastnostech osobnosti (emoční stabilita, psych. odolnost, efektivní řešení složitých situací, rozhodnost, klid, rozvaha, aj.).Míra spolehlivosti je u vozmistra úměrná senzoricko-motorické a mentální kapacitě. Výkon vlastní profese má však další důsledky, především v sociální oblasti.
V závěru je třeba zdůraznit , že analytická metoda je vhodnou metodou pro srovnání náročnosti a pracovních podmínek rozličných profesí. Jak již bylo uvedeno, patří podle uvedených kritérií výkon profese vozmistr mezi nejnáročnější profese. V předchozím textu byly jednoznačně dokladovány enormní nároky, které jsou na zaměstnance v povolání vozmistr kladeny. Uvedené tvrzení je možné dále dokladovat též zdravotními požadavky, které jsou zakotveny ve vyhlášce MD ČR 101/1995 Sb. . Jeho zdravotní způsobilost je nadále permanentně prověřována v rámci periodických prohlídek. Pokud vozmistr ztratí zdravotní způsobilost pro výkon této profese , nesmí ji nadále vykonávat a v současné době jen těžko hledá nové uplatnění na trhu práce, neboť jeho organismus je tak opotřebovaný, že žádný zaměstnavatel ho již nechce zaměstnat. Povolání vozmistra je značně obtížné a jeho život často končí ještě před naplněním důchodového věku, nebo krátce potom co odejde do důchodu. Toto smutné tvrzení lze snadno dokladovat statistickými údaji.
Závěrem je třeba konstatovat , že profese vozmistr by měla být zařazena do kategorie 4 v příloze č. 1 návrhu „Koncepce částečného řešení problematiky spojené se změnou zákona o důchodovém pojištění“ .